Jak trávím volný čas

Myslím, že u člověka, který studuje obor, kde hlavní roli hrají knihy, je jasné, jak bude trávit svůj volný čas. Já tedy převážnou část volného času trávím u knížek, psaním povídek, písníček, sledováním filmů, hraním počítačových her a malování.

Někdy je těžké zase začít myslet normálně. Například když jste začtení do knížek o čarování a kouzlech a musíte vypracovat referát do dějepisu. To byste raději chtěli také nějaké to kouzlo umět a vytratit se z povrchu zemského, případně mít hotový referát bez jakékoliv námahy. Jenže tak to nechodí, že ano.

Ale i když máte na krku ten dějepis, nebo snad k tomu i jiný předmět, tak není nic lepšího, než si vybrat opravdu tu správnou knihu a začíst se do ní a přitom se nechat jen tak svobodně unášet. Takový pocit unášení nemívám jen u knih, ale také u filmů. Považuji se za velkého fanouška filmu a v oblibě jich mám opravdu dost. A když se k tomu ještě připojí hlášky, které si zapamatuji, pak režisér, který ten film natočil, pak i hlavní obsazení, rok a všechny zajímavosti, tak to už  snad vyjde i na pestrý článek o světě filmu.

Co se výběru filmu týče, tak ráda vsázím na klasiku z osmdesátých let, kde je těch pokladů nespočet. Někdy se ale zakoukám i do šedesátých let, někdy do devadesátých a někdy zas do těch současných.  Mými srdcovkami jsou Terminátor (a spousta dalších dobrých akčních filmů), Mé soukromé Idaho a My děti ze stanice ZOO. Tyto filmy zatím drží štafetu nejlepších. Poslední dobou se také ráda vracím do dětských let a znovu se dívám například na Harryho Pottera nebo na české komedie. Zatímco mezi mé nejoblíbenější herce patří bezesporu River Phoenix a Keanu Reeves, u hereček jasnou favoritku nemám.

Není nad to, pustit si večer film a relaxovat, u toho se i smát, bavit se, nebo se naopak vystrašit a pak jen přemýšlet o smyslu filmu.

Dále trávím svůj čas malováním. Nejvíce se mi zatím zamlouvá kubismus, který většinou najdu i ve svých obrazech. Při pomyšlení, že bych měla někdy ateliér, který by byl celý jen můj a ve kterém bych mohla trávit čas, se cítím opravdu šťastně.

Mezi další mou oblíbenou aktivitu patří psaní. Jak jinak. Kdybych byla schopna svá díla někdy taky dopsat, už by jich bylo určitě dost. Nejčastěji píšu něco na rozmezí dramatu, thrilleru, případně něco, co vypadá jako podle skutečné události. Dále ráda píšu i o filmech.

Takže jak ten můj čas, který nějak trávím, popsat? Je společenský, kulturní, kreativní, nebo jaký? Myslím, že od každého převládá špetka.  Bez přátel se žit nedá, bez knihy a filmu taky ne a nějakou tu představivost člověk taky mít musí.

 

Nikol Nevrklová 2.K