Ruka v kapse

,,Mladý synu, teď se hezky posaď a poslouchej mě.‘‘
Oba muži se posadí na měkkou pohovku pokrytou igelitem.
,,Vím, že je konec školního roku a tvá matka ti obstarala nové kalhoty, ale s těma tvýma kapsama se musí něco udělat.‘‘
,,Vždyť jsou skvělé a velké.‘‘
,,To možná ano, je fajn, že se ti do nich vměstnají klíče, telefon a cokoli dalšího, ale tvoje ruce tam v určitých chvílích nemají co dělat.‘‘
,, A ve kterých chvílích, tati?‘‘
,,Tak to mě hezky poslouchej, synu, existují jistá pravidla:

  • Hlavně nikdy neměj OBĚ ruce v kapsách, je to vrchol neslušnosti.
  • Když mluvíš s paní ředitelkou z vaší velice prestižní školy nebo s jakoukoli jinou váženou osobou, ruce v kapsách neexistují. Obzvláště ne u tebe.
  • Když vcházíš do místnosti plné vážených lidí, taktéž.
  • Když mluvíš s přáteli, stůj si, jak chceš, ruce měj, kde chceš, ale nezapomeň, že smíš mít nejvýše JEDNU ruku v kapse!
  • A už nikdy neměj ruce v kapsách s váženou osobou, jakou jsem já, synku!‘‘

Zvedne se a hrdě odkráčí pryč.

Simona Petrlová, 1. K


zdroje:
http://www.impuls.cz/clanky/2009/10/ruka-v-kapse/
kniha - Ladislav Špaček - Etiketa pro manažery