Jak bojuji se stresem

Pokud cítím, že už je toho na mě moc, musím vypnout a být chvíli sama. Když se trochu uklidním, uvařím si čaj, meduňkový nebo heřmánkový, přidám do něj dvě kostky cukru a takto vyzbrojená si zalezu do postele a zapnu počítač, kde si pouštím videa, filmy, seriály nebo hudbu. Záleží, na co mám v ten moment náladu. Někdy zase si čtu, vyrazím z ven nebo jen tak ležím.

Když mám stres ze školy, protože cítím, že je toho moc, musím si dát aspoň hodinu času, než se začnu učit. Pokud se jedná o prezentace, není-li hned na druhý den, pauza trvá třeba i celý den.

Horší, něž stres ze školy a učení, je pro mě stres v domácím prostředí. Tam totiž nemám, kam se schovat. Naštěstí to tak často nepociťuji, protože jsem přes týden v Brně. Nejhorší je to o prázdninách.

V menší míře je stres i prospěšný, pokud tedy není člověk ve stresu neustále. To pak zdravé není.

Každý z nás už  jistě zažil stres. Doma, kde můžou být občas napjaté vztahy, ve škole, kde stres zažíváme ze zkoušek, velkých testů nebo maturity,  v práci, která je náročná, a šéfovi , který vyžaduje stále víc.

Jsou lidé, kteří bojují se stresem cvičením nebo meditací. I to pomáhá.

Petra Prášková 3.K