Moje vysněná práce

Abych řekla pravdu, existuje průpovídka, která praví, že žádná práce není dokonalá. Žádná práce nesplňuje veškeré podmínky, které bychom chtěli. At' už se to týká čehokoli. A právě o tom bych vám nyní chtěla něco povědět. Je to můj názor.
Když nastoupíme do zaměstnání, je normální, že se trochu bojíme, neznáme nikoho, nejsme v práci zběhlí. V pořádku, časem si najdeme své přátele, bohužel někdy i nepřátele, a najdeme si své pravé místo.
Když jsme byli malí, vybírali jsme si různé, někdy až poněkud nedosažitelné cíle. Žili jsme fantazií a realita nám byla s prominutím úplně volná. Představovali jsme si, že políbíme zelenou žábu, která se promění v krásného prince, nebo že hrozného draka přemůže udatný rytíř, jistě mě chápete, že dámy?
Ve škole už jsme postupně dostávali rozum, tedy většina z nás, a ty cíle si upravovali, přidávali jsme různé drobnosti nebo jsme rovnou naše představy měnili od základu. Zjišťovali jsme, co nás opravdu baví. Začínali jsme se zaměřovat na tu danou věc/věci, zábavy, koníčky, postupně je zdokonalovali a tvrdě jsme pracovali. A jestli se nějaký šťastlivec narodil s velkým talentem, to je jeho věc, ale ať' mi nechodí na oči. :)
Jenže když dospíváme, musíme se rozhodnout. Je to těžká volba, kterou málokdo zvládne, jak profesoři říkají, na jedničku. Někdo své štěstí zkouší na několikero pokusů, a i přesto se mu nedaří. Není to ta známá karma, je to spíše jako neštěstí, o které nikdo nestojí.

A je to tady, jsem skoro dospělá a mám si vybrat, co budu dělat celý život. Tak s tím na mě nechoďte, raději si zalezu do postele a vylezu, až se mi bude chtít :)
Jsem velká holka, silná a bojovná žena a je na mně, jakou cestou se vydám, je to lehký, miluju knihy, tak nad čím otálet? Byla to všechno lehká volba, jen ne každému, jak už jsem v předchozích řádcích zmiňovala, se tak poštěstí. Nebo už jen kvůli rodičům... ale to je jiná kapitola.
Mám své vysněné povolání, vím, co chci dělat, ale přeci jen, má to svoje nevýhody, ale vyjmenovávat je by bylo jako čekání v dlouhé frontě na pomeranče a myslím si, že ne každého čtenáře zaměstnání cizího člověka zajímá, a proto jsem vzala tento článek v jiné formě než mé kolegyně ze třídy :)
Abych to všechno shrnula do jedné věty: práce je důležitá a dá člověku víc, než si dokáže představit, pokud tedy pomineme ty časté bolesti hlavy a oškubané nervy. Proto bych chtěla popřát všem, na které volba povolání teprve čeká, a těm, co už v zaměstnání jsou..... no, mějte se hezky :)

Simona Petrlová, 2.K